|
Tábor 2016 – Hraničky
15. 7. – 5. 8. 2016
Letošní tábor našeho oddílu jsme měli v zapadlém koutu naší vlasti,
na pronajatém tábořišti v místě zaniklé obce Hraničky – Grenzdorf
v Rychlebských horách.
V pátek 15. 7. odjelo 28 skautů na své třídenní putování, které jsme
začali po vystoupení z autobusu na zastávce Lázně Lipová. Přespali jsme
pod vybudovanými přístřešky na kopci v lese nedaleko zastávky. Druhý den
po probuzení jsme přes „hory lesy skály“ vystoupali na Medvědí vrch a
Ripperův kámen, což pro mnohé, zatížené „plnou polní“ bylo dosti
vyčerpávající. Poté jsme již sestupovali po rychlebských stezkách, až
jsme se dostali na zříceninu hradu Kaltenštejn. Zde, již dosti znaveni, jsme
si prohlédli (tedy ti, co měli dost síly) krásnou památku a poté jsme
putovali do místa dalšího přespání u zrušeného lomu Vycpálek.
V neděli 17. 8. jsme po probuzení a sbalení věcí došli do Žulové, kde
jsme se zúčastnili nedělní mše svaté. Když jsme se poté řádné
nasnídali na náměstí, své kroky jsme nasměrovali na Hraničky, do místa
našeho tábora. Po příchodu na tábořiště se k nám připojila
i početná skupina vlčat, která začínala svůj tábor ranní mší na
Starém Brně.
V překrásném prostředí Rychlebských hor jsme prožili tři týdny
tábora – odříznutí od světa, s telefonním signálem jen na
vyvýšených místech nad táborem. V kolotoči etap celotáborové hry, kdy
jsme bojovali za použití mnoha nejrůznějších zbraní proti podlé mocnosti
Omega, která chtěla vyhladit lidstvo (– alespoň tak jsem to pochopil já,
nezúčastněný, z vyprávění těch, co se lítých bojů zúčastnili) a
v mnoha dalších bojových hrách nám tábor rychle utekl. Počasí nám
mimořádně přálo, takže jen občasná přeháňka či bouřka nám
připomenula, že by při delším dešti mohlo být hůř. Během tábora jsme
se zdokonalovali v různých disciplínách – od střelby z luku či
vzduchovky, v metání kamenů prakem po vzoru kloučka Davida, po horolezení
či slaňování na skalisku pod dohledem zkušených instruktorů. Měli jsme
zde fotbalový turnaj, sportovní klání v mnoha neobvyklých disciplínách,
hráli jsme lakros, ragby či další pro nás méně známé hry. Někteří
hledali a nacházeli v okolních lesích u bývalých usedlostí různé
pozůstatky po původním německém obyvatelstvu, od nejrůznějších
hrnečků, zapalovačů, pastí, zbytků kachlových pecí až po takřka
funkční budík. Však z těchto nálezů byla nakonec pěkná výstavka.
Také jsme si užili několikadenní družinové výlety, kdy jsme se učili
o sebe plně postarat, a to od plánu trasy, návrhu jídelníčku či jeho
realizaci až po nalezení a připravení místa nočního přespání.
Někteří na táboře v šeru nastávající noci složili u slavnostního
ohně svůj vlčácký či skautský slib.
Rovněž jsme museli, což bývá tou méně atraktivní součástí skautských
táborů, občas v noci vylézt z teplého spacáku do chladné noci na
noční hlídku, pomáhat jako služba v kuchyni, škrábat brambory, postarat
se o zásobu dřeva na vaření, denně dovážet na dvoukoláku vodu, uklízet
si ve stanu či provádět mnoho dalších nepříjemných činností.
Velkou posilou pro nás byla účast na dvou nedělních bohoslužbách, které
za námi přijel sloužit o. Jan ze Starého Brna. Zvláště mše pod širým
nebem na místě bývalého kostelíka sv. Josefa byla hlubokým zážitkem.
Díky tímto všem, kteří se o tento tábor zasloužili, jak již o jeho
přípravu a vedení, nachystání či realizaci mnohých her, pofoukání a
ošetření nejrůznějších bolístek, vaření, hospodaření či pravidelné
nákupy. A že něco občas zaskřípalo – nebývá vše dokonalé, nechť
to je poučení pro další tábory.
Tak to viděl ze svého pohledu Vašek. Je pravděpodobné, že pohledy
dalších účastníků byly poněkud odlišné.
Vašek
Novější zápis: Tábor Hraničky 2016 – zápisy účastníků (15. 7. – 5. 8. 2016) Starší zápis: Poslední schůzka Hnědé šestky (27. 6. 2016)
|
Sobota 20. 4. ’24 svátek slaví Marcela
Podporují nás
Jak psát na web
|